Ano, nejen řeřichu peruánskou, ale také ostatní řeřichy například řeřicha setá, jsou zdraví velmi prospěšné. Mohou zlepšovat funkci dýchání, což ocení lidé s astmatem. Pomáhají při poruchách trávení a mohou být nápomocné při léčení zánětů, nachlazení, kašle. Dá se říct, že podporují u člověka jeho imunitní systém. Dokonce se uvádí, že slouží k léčbě tuberkulózy, jsou nápomocné u žen při menstruačních poruchách a symptomů menopauzy, a u mužů pomáhají i při ohrožení mužské potence.Ale proč se označuje řeřicha peruánská jako „peruánský ženšen“? Je to dáno tím, že se pěstuje již stovky možná tisíce let v peruánských Andách na náhorních planinách jižní Ameriky ve velkých nadmořských výškách a její bulvy, tedy kořeny či vlastně celá rostlina musí odolávat těžkým přírodním podmínkám, které v těchto výškách panují. Proto se v uvedených bulvách uchovává velké množství živin. Stejně jako kořen ženšen, který roste v Asii, tak podobně řeřicha peruánská obsahuje velké množství přírodních látek, které neobyčejně zvyšují odolnost lidského organismu proti mnoha nemocem. Moderní léčitelství zjistilo při odborných rozborech, že bulvy rostliny řeřichy obsahují velmi širokou škálu pro zdraví potřebných látek. Konkrétně se jedná o aminokyseliny, saponiny, třísloviny, steroly, sacharidy, minerály, fosfor, vitamíny, jako je vitamín B i C, mastné kyseliny, draslík, vápník, jod a další spousta prospěšných látek a stopových prvků. Dokonce i dávní Inkové již dávno zjistili její blahodárné účinky na lidský organismus, proto ji záměrně za tímto účelem pěstovali. Řeřicha peruánská, tedy její bulvovitý kořen se suší, mele na prášek a potom ho můžeme užívat. Dávkování je snadné, denně si dáte jednu až tři lžičky umletého prášku, který rozmícháte například v nápoji nebo jídle. Až budete tuto rostlinu, či její prášek z kořene chtít koupit, je označována také jako maca i maka peruánská, latinsky Lepidium meyenii.